V rámci změny klimatu se postupně mění postupy pěstování základních plodin. Kroků, jak eliminovat přísušky a nerovnoměrné rozmístění srážek v rámci pěstitelské sezóny, je celá řada. Jedním z účinných a velmi jednoduchých kroků je změna nároků na kvalitu a úpravu použitého osiva. Aplikace stimulačních látek a živin přímo na osivo se postupně stává standardem. Přečtěte si, jak pomáhá stimulátor růstu a vývoje rostlin M-Sunagreen k mohutnému kořenu. 

Jedním z důvodů byly již před mnoha lety především problematické vláhové poměry v průběhu vegetace, ale i problémy se zpracováním půdy a často i s biologickou kvalitou osiv. Poměrně zásadní roli ve změně pohledu na efektivnost takových zásahů mělo zavedení přípravku M-Sunagreen na trh. I dnes patří tento produkt k nejlépe otestovaným stimulátorům pro ošetření osiva ať už z hlediska samotného výnosového efektu, tak z pohledu dílčích účinků.

Prokázán je zejména pozitivní vliv

  • na růst kořene,
  • na zvýšení počtu vzešlých rostlin,
  • mrazuvzdornost
  • i kvalitu vytvořených odnoží.
Přitom moření osiva bezpochyby patří ke snadným, relativně levným, velice efektivním a účelným ošetřením, kde působení stimulačních přípravků není tolik ovlivněno podmínkami prostředí. Průběh podzimního a zimního období také v poslední sezóně potvrdil vhodnost použití přípravku M-Sunagreen v ozimých obilninách. Hlavní výhodou bylo v posledním roce mírné urychlení podzimního vývoje ošetřených rostlin.

Jak pomáhá stimulátor k mohutnému kořenu rostlin

Větší kořenový systém vede

  • k lepšímu startu do jarní vegetace
  • ke zvýšení odolnosti proti přísuškům
  • a také k lepší reakci na vstupy k podpoře odnožování,

které obsahovaly látky na bázi CCC. Obecně v tomto roce po pozdním startu do vegetace rostliny často velmi negativně reagovaly na standardní dávky morforegulátorů a zmírnění této reakce je dáno právě větším kořenovým aparátem. Poslední sezóna také prokázala vhodnost využití přípravku M-Sunagreen při nutnosti pozdního setí, při horší přípravě půdy nebo v technologiích nižších výsevků, stejně jako při použití na partie osiva s nižší biologickou kvalitou.

Účinné látky v stimulátoru růstu kořenů

M-Sunagreen obsahuje dvě účinné látky, první z nich (kyselina 2-aminobenzoová) je metabolizována v rostlinách na přímý prekurzor pro tvorbu auxinu (IAA) a druhá (kyselina 2-hydroxybenzoová) zpomaluje odbourávání IAA v rostlinách, a tak pomáhá udržet zvýšený obsah přirozených auxinů v rostlině. Kombinace dvou účinných látek je klíčová pro tvorbu auxinů v nových částech rostlin i využití zásobních látek v zrnu, které podporují dělení buněk i tvorbu a rychlost růstu kořenů. Auxiny mimo jiné ovlivňuji utváření a délku jemných vláskových kořínků rostlin, ty jsou důležité především pro získávání vody a živin z půdy. Kořenové špičky jsou pak zdrojem cytokininů, které udržují rostlinu déle ve vegetativní fázi vývoje, zlepší se tak i odnožování obilnin.

Výhody využívání M-Sunagreen k stimulaci růstu kořenů

Velkou výhodou M-Sunagreenu, který obsahuje „pouze“ prekurzory auxinu, nikoliv syntetické auxiny, je, že tento přípravek citlivě reaguje na odrůdy i různé klimatické podmínky, bez „tvrdého“ zásahu do metabolismu rostlin. Pomocný rostlinný přípravek M-Sunagreen aplikujeme u obilnin v dávce 1,5 l/t na osivo v kombinaci s fungicidními,
případně insekticidními mořidly.

Základem účinnosti aplikace přípravku M-Sunagreenu je zlepšení růstu kořenového systému. Od roku 2009 je průměrná hmotnost kořene v našich pokusech větší o 30 % oproti stimulačně nemořeným variantám v pšenici ozimé. Hmotnost kořene se hodnotí ve fázi BBCH 13. Stejně tak se hodnotí hmotnost nadzemní části. Z tabulek 1 a 2 je patrné, že kořen přirůstá rychleji, než dochází ke stimulaci vývoje nadzemních částí rostlin. To je důležité z hlediska případného poškození rostlin během zimního období.

Tabulka 3 přináší dlouhodobé výsledky v ovlivňování růstu kořenů. Zároveň s hmotnostmi kořenů se ve fázi BBCH 13 hodnotí počet rostlin na metr čtvereční a znovu se toto hodnocení opakuje na jaře v rámci regenerace obilniny. Rozdíly pak prokazují zvýšenou odolnost k vyzimování.

Oproti nemořeným variantám je počet rostlin na jednotku plochy na jaře vždy vyšší (Tabulka 4). Lepší je i kvalita a počet vytvořených odnoží na podzim.

Celkově je tedy pozorován silnější porost s vyšším výnosovým potenciálem a s výraznější odolností vůči následným klimatickým stresům.

Zdroj: Ing. Jan Šamalík, CHEMAP AGRO s. r. o.

Ing. Vít Socha
technolog

+420 739 429 746
vit.socha@biosfor.cz